Jára Cimrman - historik (seminář pro Divadlo Járy Cimrmana)
Předmluva autora:
1.) Seminář je koncipován pro 4 osoby (rozšíření na více osob by bylo možné).
2.) Charakteristika jednotlivých aktérů je následující:
Aktér1:
Má na starosti úvod a závěr semináře.
Aktér2 je jeho oponentem.
U Aktérů3 a 4 je celkem v přízni, baví je.
Aktér2:
Usměrňuje Aktéra1.
Ani u Aktérů3 a 4 není příliš v oblibě.
Aktér 3:
Neutrální, co se týká Aktérů1 a 2.
S Aktérem4 soupeří o přízeň.
Nejvíce opomíjeným členem.
Aktér4:
Neutrální, co se týká Aktérů1 a 2.
S Aktérem3 soupeří o přízeň.
Aktivní až šplhounský.
3.) Skloněným textem v kulatých závorkách jsou psané scénické poznámky.
4.) V hranatých závorkách je výslovnost a odkazy na přílohy.
5.) Předpokládaný zasedací pořádek Aktérů:
Seminář: Jára Cimrman – historik
Všichni aktéři vejdou na jeviště. Aktér1 jde k pultíku. Aktéři2-4 si posedají na židle.
(Aktér1)
Vážení přátelé,
název dnešního semináře je „Jára Cimrman – historik“. Rádi bychom vám představili našeho velikána v tomto oboru, ve kterém, stejně jako v mnoha dalších, doznal značných úspěchů. Šťastnou náhodou se nám zachovalo několik střípků v sešitech žáků liptákovské jednotřídky, kde byl nějakou dobu učitelem.
Jako správný patriot zabýval se především minulostí českých zemí. Zde se mu podařilo zaslepit (Rychle se omluví), pardón zalepit mnoho děr v naší historii. V několika případech dějiny doslova přepsal.
Cílem semináře je ukázat vám jeden příklad za všechny. My jsme jej pracovně nazvali „Prapůvod pivovarnictví v Plzni“.
Zde bych si dovolil udělat malou odbočku. (Aktér2 nervózně poposedne a něco nesrozumitelně, ale pro diváky slyšitelně, zamumlá. Aktér1 pokračuje) Genialita Járy Cimrmana, kromě jiného, spočívá i v umění použít metody z jednoho oboru v oboru druhém.
Například, jako zkušený agronom – tady pozor, neplést si se slovem astronom, protože astronom ten ví většinou hovno (Aktéři3 a 4 se rozesmějí, Aktér2 ho ihned přeruší výkřikem) Pane kolego, no to snad ..... ! (Aktér1 pronese provinile směrem k Aktérovi2) Ale mě se to tak nějak k té agronomii hodilo. (Aktér1 se obrátí k lidem a pokračuje) protože astronom ten ví většinou (Obrátí se na Aktéra2 a šeptem, ale pro obecenstvo srozumitelným, se zeptá) prd? (Aktér2 odmítavě zakroutí hlavou a Aktér1 se otáže ještě jednou) velmi málo? (Aktér2 souhlasně kýve hlavou, Aktér1 se obrátí k lidem a již normálně nahlas říká) protože astronom ten ví většinou velmi málo (Otočí se k Aktérovi2 čekajíc pochvalu) o hnojení a tak dále. Například vůbec netuší, k čemu slouží hovnocuc. (Aktér2 polohlasně) No to snad .....!
(Aktér1 rychle pokračuje) Takže, jako zkušený agronom využíval svoje poznatky získané na poli zemědělském i na poli vědeckém. (Nyní se v projevu trochu rozvášní) Už třeba jen ta terminologie: například, bílým místům v naší historii říkal „pole neorané“. (Evidentně chce ještě pokračovat, ale Aktér 2 ho přeruší) Pane kolego, zpátky k tématu! (Aktér1 je tímto přerušením otráven a pokračuje)
Dobrá, jak tedy Jára Cimrman postupoval: nejprve pole s daným tématem řádně zvoral a pohnojil (Udělá krátkou pauzu), aby na něm vzápětí vyrostly plody jeho vědeckého bádání, které řádově převyšovaly okolní záhumenky.
Takže teď konečně zpět k našemu příkladu „Prapůvod pivovarnictví v Plzni“. (Aktér2 uznale pokyvuje hlavou, Aktér1 pokračuje)
Zde bych si dovolil udělat malou odbočku. (Aktér2 ho jízlivě přeruší) Pane kolego, doufám, že těch odboček nemáte více, abychom se vůbec dostali k původnímu tématu! (Aktér1 se zle podívá na Aktéra2 a pokračuje)
Přátelé, co se málo ví je, že Jára Cimrman byl vyhlášený mytolog - tady pozor, neplést si se slovem mykolog, protože mykolog ten ví většinou (Ještě než Aktér1 dokončí, Aktér2 přímo vyskočí ze židle, očekávajíc zase nějakou nechutnost - Aktér1 ho ale pohybem ruky upokojí a dokončí) houby o bozích a tak dále.
A nyní již k našemu příkladu. (Aktér2 si viditelně oddychne) Při studiu řecké mytologie narazil Cimrman na boha, který, jak dále uslyšíte, sehrál důležitou roli nejen v našem příkladu, ale i na samotném Olympusu. (Aktér2 ho opět přeruší) Pane kolego, žádné reklamy! (Aktér1 se opraví) Pardón, na samotném Olympu.
Jeho jméno je (Aktér3 vstane, přijde před diváky a vztyčí cedulku s řeckým nápisem) „Ουρκβελοσ“. (Aktér1 pokračuje) Jsou-li mezi vámi helénofilové, čili helénisté, tak jistě tuší.
Zde bych si dovolil udělat malou odbočku. (Rychle se otočí na Aktéra2 a naznačuje dvěma prsty – palcem a ukazováčkem, že opravdu malou. Aktér2 odevzdaně mávne rukou) Přátelé, Češi nesprávně říkají „Řekofil“. Prosím vás, „Řekofil“ je přítel řek, „helénofil“ je přítel Řeků. Tak to jen tak pro upřesnění. (Aktér2 kroutí hlavou naznačujíc, že pro takovou hloupost snad ani nemělo cenu dělat odbočku)
(Aktér3 stále stojí s cedulkou) Takže ví někdo? Možná vám více napoví přepis v tiskacích písmenech. (Aktér3 se posadí a jeho místo před diváky zaujme Aktér4, který zvedne cedulku s řeckým nápisem) „ΟΥΡΚΒΕΛΟΣ“. (Aktér1 pokračuje) Stále nic? Nerad bych se uchyloval k další odbočce (Aktér2 ho rezolutně přeruší) Správně, žádné další odbočky! (Aktér1 dokončí) a vysvětloval řeckou gramatiku a proto rovnou prozradím, že je to Urkvelos, latinsky Urquell, česky Prazdroj – mezi božstvem též známý jako „Zdroják“. (Aktér4 se mezitím posadí)
Tento bůh byl známý tím, že na Olympu vařil lahodný nápoj, kterému se říkalo „božská mana“. Sám Zeus mu prý důvěrně říkal „chmelďa“.
Urkvelos byl levobočkem známého záletníka Dia, který jej počal s bohyní plodnosti a úrody, krásnou Deméter. Po ní Urkvelos patrně zdědil talent na míchání a vaření plodin dohromady.
Ve vědeckých kruzích se dlouho spekulovalo nad následující záhadou: řecké božstvo bylo většinou zobrazováno ve veselé a povznesené náladě, na rozdíl od jiných božstev, např. egyptských, která byla většinou zobrazována jako zachmuřená a přísná. Pro názornost jsme připravili živý obraz dvou příkladů. Jako první – řecké božstvo. (Všichni aktéři, včetně přednášejícího, zmizí za oponou. Vrátí se na obličeji s papírovými maskami řeckých bohů a v ruce drží poháry. První jde Zeus a pak někteří další, např. Dionýsos apod. Aktéři se veselí a popíjejí, na pozadí hraje veselá melodie „Mana-mana, na-ná na-na-na“ [Mana-mana.mp3 (4021056)]. Aktéři zmizí za oponou. Aktér jedna, již bez masky, přijde k pultíku a řekne) Jako druhé – egyptské božstvo. (Zmizí za oponou. Aktéři přijdou na obličeji s papírovými maskami egyptských bohů. Aktéři se po sobě tiše a významně dívají, na pozadí hraje ponurá egyptská melodie [Egyptska.mp3 (393286)]. Aktéři zmizí za oponou. Všichni se vrátí již civilně – ostatní se posadí a přednášející – Aktér1 - pokračuje) Dle hypotézy Járy Cimrmana za to může právě onen bájný mok, který se vařil výhradně na Olympu. A nyní bych předal slovo kolegovi. (Posadí se)
(Aktér2 přijde k pultíku)
Přátelé,
nyní se konečně dostaneme k původnímu tématu (Otočí se na Aktéra1, ten jen mávne rukou a jak sedí na kraji, tak se na židli odvrátí) Abychom pochopili onen prapůvod pivovarnictví v Plzni, musíme se vrátit na Olympus (Zasměje se vlastnímu omylu a opraví se) pardón, na Olymp. Tam se to hemžilo siláky. Nejznámější je asi Hérakles neboli Herkules – mezi božstvem též známý jako „Hérák“. Studiem původních záznamů ale Jára Cimrman objevil jiného siláka. Ten se jmenoval ..... (Aktér3 se zvedne s cedulkou, ale Aktér2 pokračuje) a já přejdu rovnou na tiskací písmena (Aktér3 si naštvaně sedá, Aktér4 přijde před diváky a vztyčí cedulku s řeckým nápisem) „ΚΟΡΜΠΕΛΟΣ“. Já se nebudu uchylovat k žádným odbočkám (Podívá se za sebe na Aktéra1, ten jen odevzdaně mávne rukou) a rovnou prozradím, že je to Korbelos, latinsky Korbelus, česky Korbel - mezi božstvem též známý jako „Korba“. (Aktér4 se mezitím posadí)
Korbel, jako většina siláků, byl nevzdělaný. Jako opravdový titán podpírající nebeskou klenbu sám sebe označoval prostě takto (Aktér3 vstává, ale Aktér4 jej předběhne a přidrží před sebou cedulku obrácenou čistou stranou k lidem, na kterou Aktér2 postupně napíše znak) „Pí “ (A komentuje) Jedna nožička, druhá nožička a klenba.
Na dochovaných obrázcích byl většinou zobrazován jako osoba zavalitější postavy, třímající v ruce veliký pohár, zvící našeho půllitru, který, jak dále uslyšíte, sehrál důležitou roli nejen v našem příkladu, ale i na samotném Olympu. (Zdůrazní, že to řekl správně a poohlédne se po Aktérovi1, ten jen odevzdaně mávne rukou)
Korba byl milovníkem božské many. Často se Zdrojákem sedávali u jeho lahodného moku. Ten mu stále doléval svůj produkt a říkal mu „Pí“. (Zdůrazní Pí na začátku a ukáže na Aktéra4, který sedíc zvedne cedulku s písmenem „ Pí“ hned ji dá zas dolů) Vidíte přátelé, mimoděk jsme se dostali až k původu řecké abecedy, kam, jak patrně všichni víte, tento symbol a jeho výslovnost patří. (Posadí se)
(Aktér4 přijde k pultíku)
Cimrman se zabýval i studiem bájí, které k mytologii neodmyslitelně patří. Dostala se mu do rukou publikace známého řeckého bájezpytce – já tu mám někde jeho jméno (Hledá v textu) – ano tady, je to Krysos Kopdokoulos.
Jedna báje vypráví následující: Hérák a Korba jednou seděli u Zdrojáka a po několika pohárech chmeldi se začali přít, který z nich je větší silák. Zdroják, který je chtěl rozsoudit, přišel s doporučením, aby oba vrhli do dálky (Udělá malou pauzu. Kolegové, kteří to pochopí jako soutěž ve zvracení, se drží za ústa naznačujíc nevolnost. Aktér4 otočí list papíru a pokračuje) své poháry a který dohodí dále, ten je větší silák. Byl krásný podvečer a aby bylo dobře vidět místo dopadu, domluvili se, že vrhnou směrem k zapadajícímu slunci. První odhodil Hérák. Vrhnul opravdu krásně. (Kolegům jeho řeč stále evokuje zvracení a drží se za ústa naznačujíc nevolnost) Na základě několika indicií obsažených v publikaci Cimrman zjistil, že pravděpodobným místem dopadu bylo bydliště několika mnichů ,německy München, na území dnešního Bavorska. Jako druhý vrhal Korba. I jeho odhoz byl vynikající. Dle báje pohár dopadl nedaleko Hérákova, kamsi k soutoku 4 řek. Mohlo tedy jít o území dnešní Plzně. (Posadí se)
(Aktér3 přijde k pultíku)
Při studiu původního osídlení Plzně narazila r. 1841 skupina místních archeologických nadšenců na několik zajímavých artefaktů. Mezi nimi objevili i úlomky jakéhosi poháru. (Zvedne významně obočí) Ve skupině těchto amatérských archeologických restaurátorů byl i profesionální restauratér, pan Bohumil Pivarník. Toho zaujaly rytiny na obvodu poháru, které jakoby zobrazovaly postup výroby nějakého nápoje. (Opět zvedne významně obočí) Pokusil se proces zrekonstruovat a výsledek byl natolik překvapující, že se rozhodl tuto pěnivou pochutinu podávat ve svém podniku. Nazýval ji dle svého jména – hostům totiž s oblibou říkával, že točí „piva“. (Dodá na vysvětlenou) Pivarník – piva. (A pokračuje) Od letní sezóny následujícího roku začal nápoj distribuovat ve velkém pod obchodním názvem plzeňský Prazdroj, latinsky pilsner Urquell. (Evidentně chce ještě pokračovat, ale Aktér2 ho vystrčí od pultíku, Aktér3 si naštvaně sedá)
(Aktér2)
Děkuji pane kolego. Při návštěvě Plzně zaujal Cimrmana výše zmíněný pohár. Požádal archiv o jeho zapůjčení. Jeho důkladným prostudováním a porovnáním s dobovými záznamy z knihy řeckých bájí zjistil, že jde o pohár siláka Korbela. Začal mu říkat korbel a toto označení postupně zlidovělo.
Přátelé, rád bych vás teď upozornil na jednu zajímavost. Cimrman také oslovil plzeňskou jednotu matematiků a fyziků a společně s nimi nádobu pečlivě přeměřili. Zjistili, že její objem je přesně – a teď to musím přečíst (Kouká do papíru a čte) – 3.1415926... a tak dále – tím už vás nebudu zatěžovat.
Jára Cimrman jako první poukázal na spojení mýtické postavy siláka Korbela, čili Pí (Zdůrazní), a tohoto čísla. Tato teze byla uveřejněna v českém matematickém věstníku, horlivý novinář dokonce použil výraz „Cimrmanova konstanta“. Když tento článek vyšel i v zahraničních časopisech podobného formátu, vyvolal v matematických kruzích hotové pozdvižení. Nejbouřlivější byly ale reakce sousedního Německa, které si až dosud nárokovalo zásluhy na tuto konstantu, kterou se po dlouhou dobu zabýval jejich krajan Ludolph van Ceulen [čti Ludolf fan Kélen], po kterém ji dokonce pojmenovali – to známé Ludolfovo číslo, že. (Ušklíbne se)
To mělo nečekanou dohru na konferenci matematiků a fyziků, která se shodou okolností konala v řeckém Píreu (Zdůrazní Pí na začátku a Aktér4 bez vyzvání zvedne cedulku s písmenem „Pí “. Na reakce lidí se Aktér2 otočí, vidí zvednutou cedulku a naštvaně mávne rukou shora dolů směrem k Aktérovi4, jako že ji už neměl zvedat). O slovo požádal kancléř spolkové konfederace německých matematiků a fyziků. Složeným výtiskem magazínu „Die matematische Zeitung“ tloukl o pultík a hřímal (Zde by měl Aktér použít čistou němčinu. Gesta a hlas by měly připomínat nechvalně známého vůdce): Das ist unglaublich? Pro ne-němčináře budu překládat. (Zde by naopak hlas připomínat dabing zahraničních filmů těsně po revoluci – monotónní) To je neuvěřitelné. Wer ist der Cimrman? Kdo je ten Cimrman? Das ist unser Pí! To je naše Pí! ..... Na pokyn pořadatelů byl vyveden ze sálu dvěma řeckými siláky (Udělá mezeru, aby divákovi došlo spojení těchto siláků s mytologickými siláky Hérákem a Korbou) a zbytek svého vědeckého života dožil v psychiatrickém ústavu v německém Petersburgu [čti Pítrsburgu]. (Zdůrazní Pí na začátku)
(Posadí se)
(Aktér1)
Přátelé, na závěr se vraťme krátce zpět na Olymp. Ze starých záznamů vysvítá, že Zdroják měl syna Gambrinuse, mezi božstvem též známý jako „Gambáč“. Ten uměl též vařit lahodný nápoj. V porovnání s Prazdrojem byl ale Gambrinus o stupínek slabší. (Aktér 2 něco našeptává) Tak kolega říká, že o 2 stupně.
Osud boha Urkvelose byl opravdu hořký. Ne že by se upil svým bájným mokem, jak si možná někteří z vás myslí. Sám Zeus jej potrestal. Nepochopil totiž jeho dobrý úmysl a vztáhl jako urážku na sebe, když Prazdroj začal vařit tzv. Dia pivo.
A Korbelos? Jeho pohár se stal slavným jak na nebi – jak patrně všichni víte, Pohár, latinsky Crater, je jedno z 88-mi souhvězdí naší oblohy – tak na zemi. (Zvedne korbel piva zpod pultu a řekne) Tak na zdraví, přátelé. (A napije se)
- - - K O N E C S E M I N Á Ř E - - -
Doslov autora:
Po tomto semináři by mohla následovat hra z prostředí Olympu nebo pivovaru. Oba motivy skýtají řadu námětů. Ve hře by se mohly (nebo ještě lépe měly) vyskytovat osoby, místa či situace ze semináře.